Píše se V rukou x v rukách?
V českém jazyce se často setkáváme s jevy, kdy existují dvě nebo více gramaticky správných variant pro vyjádření téhož. Jedním z takových případů je i otázka, zda je správně „v rukou“ nebo „v rukách“. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
„V rukou“ x „V rukách“: Která varianta je správná?
Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá: obě varianty jsou gramaticky správné. Nicméně, mezi nimi existují drobné stylistické a frekvenční rozdíly, které je dobré znát.
Gramatická analýza slova „ruka“
Slovo „ruka“ je podstatné jméno ženského rodu, které se skloňuje podle vzoru „žena“. V obou variantách „v rukou“ a „v rukách“ se jedná o 6. pád (lokál) množného čísla. Lokál odpovídá na otázky „o kom, o čem?“ nebo „v kom, v čem?“.
Varianta „v rukou“ je starší, archaičtější forma, která si zachovala pozůstatek dvojného čísla (duálu), kdysi existujícího v češtině pro označení dvou věcí. Tato forma je považována za spisovnější, elegantnější a častěji se s ní setkáme v psaném projevu, literatuře a formálních textech.
Varianta „v rukách“ je novější a vznikla analogií k běžnému skloňování podstatných jmen ženského rodu podle vzoru „žena“ (např. „o ženách“, „o školách“). Je velmi rozšířená v běžné mluvené řeči a v méně formálních textech. Je plně akceptovatelná a v žádném případě se nejedná o chybu.
Příklady použití ve větách
„Osud celého podniku ležel v rukou nového ředitele.“
„Důležité rozhodnutí spočívalo v rukou celého týmu.“
„Cítil bolest v obou rukou.“
„Měla jsem všechny potřebné dokumenty pevně v rukách.“
„Děti držely své hračky pevně v rukách.“
„Zodpovědnost za projekt je nyní v rukou expertů.“
Synonymum a význam
Výraz „v rukou“ nebo „v rukách“ nejčastěji znamená „pod kontrolou“, „v moci“, „v držení“ nebo „ve správě“ někoho. Figurativně vyjadřuje, že někdo má nad něčím moc, zodpovědnost, dohled nebo to fyzicky drží. V doslovném smyslu pak označuje umístění něčeho v dlaních.
Příklad se synonymem: „Osud podniku ležel pod kontrolou nového ředitele.“
Zajímavosti
Fenomén, kdy si některá podstatná jména zachovávají starší tvary z dvojného čísla (duálu) v množném čísle, se v češtině týká především názvů párových částí těla. Koncovka „-ou“ v lokálu množného čísla u slova „ruka“ je přímým pozůstatkem dvojného čísla (duálu), které se v češtině kdysi používalo pro označení dvou předmětů. Ačkoliv se duál jako samostatná gramatická kategorie v průběhu vývoje jazyka ztratil, u některých párových částí těla si jeho tvary v určitých pádech zachovaly, což dodává češtině její bohatost a historickou hloubku.
Tento jev se nazývá kolísání koncovek nebo také zachování dualitních tvarů. Podobné pozůstatky duálu najdeme i u jiných slov, například v instrumentálu množného čísla u „nohama“ (místo „nohami“) nebo v nominativu/akuzativu množného čísla u „oči“ a „uši“ (místo „oka“ a „ucha“).
Závěrem lze říci, že ať už zvolíte variantu „v rukou“, nebo „v rukách“, vždy budete gramaticky správně. Volba závisí na kontextu a na tom, jaký styl chcete ve svém projevu zvolit. Pro formální a spisovný text je často preferována varianta „v rukou“, zatímco v běžné komunikaci je „v rukách“ zcela přirozené a rozšířené.
Marek Svoboda biografie
Vemte x vezměte
Úchylák kdo je to?
V prostorách x prostorech
Jan Faltýnek wikipedie
Vílet x výlet
Ježíš Kristus wiki
V podvečer x vpodvečer
Velezrádce přesný výraz
