Píše se Obou x obouch?
V češtině se často setkáváme s dvojicí slov „obou“ a „obouch“ a mnozí si lámou hlavu, která z těchto variant je správná. Pojďme se podívat na pravidla české gramatiky, abychom jednou provždy vyřešili tuto jazykovou záhadu.
Správná varianta: „Obou“
Jednoznačně správnou variantou je slovo „obou“. Tvar „obouch“ je v českém spisovném jazyce považován za chybný a jedná se o poměrně častou hyperkorekci nebo hovorový či nářeční projev.
O jaký slovní druh se jedná?
Slovo „obou“ je tvarem číslovky „oba“ (pro mužský a střední rod) nebo „obě“ (pro ženský rod). Jedná se tedy o číslovku, konkrétně o číslovku neurčitou (protože nepřímo odkazuje na počet dvě, ale zároveň zdůrazňuje souhrn) a zároveň o pozůstatek starého duálu (dvojného čísla).
Gramatické detaily
Tvar „obou“ se používá pro následující pády:
- 2. pád (genitiv): „od obou“ (např. od obou chlapců, od obou dívek, od obou měst)
- 3. pád (dativ): „k obou“ (např. k obou chlapcům, k obou dívkám, k obou městům)
- 6. pád (lokál): „o obou“ (např. o obou chlapcích, o obou dívkách, o obou městech)
- 7. pád (instrumentál): „s obou“ (např. s obou chlapci, s obou dívkami, s obou městy)
Zajímavostí je, že v těchto pádech je tvar „obou“ neměnný pro všechny rody (mužský, ženský i střední). Neodvozuje se od žádného běžného vzoru podstatných jmen ani přídavných jmen, ale má svou vlastní specifickou deklinaci jakožto pozůstatek duálu.
Příklady použití ve vzorových větách
Zde je několik příkladů správného použití slova „obou“ ve větách:
- „Mluvili jsme dlouho o obou variantách řešení.“ (6. pád, lokál)
- „Potřebuji radu od obou rodičů.“ (2. pád, genitiv)
- „Koupil jsem dárek obou dětem.“ (3. pád, dativ)
- „Cesta byla lemována obou stranami.“ (7. pád, instrumentál)
- „Rozhodnutí závisí na názoru obou zúčastněných stran.“ (6. pád, lokál)
- „Setkal se s obou kolegy, aby projednali projekt.“ (7. pád, instrumentál)
Synonymum a význam
Přímé jednoslovné synonymum pro „obou“ je poměrně obtížné najít, protože jeho smysl je velmi specifický – označuje souhrn dvou entit. Lze jej však často nahradit opisem, například:
- „dvěma (věcem) zároveň“
- „každé ze dvou (věcí)“
- „dvěma (subjektům) společně“
Význam slova „obou“: Slovo „obou“ znamená, že se daná skutečnost, akce nebo stav týká dvou specifických entit, osob, věcí nebo skupin, a to zároveň nebo souhrnně. Zdůrazňuje zahrnutí obou členů dvojice, nikoli pouze jednoho.
Zajímavosti
Proč „obouch“ vzniká?
Chybný tvar „obouch“ je často výsledkem takzvané hyperkorekce. Mluvčí se snaží být „více správní“ a přidávají koncovku „-ch“, která se vyskytuje v jiných zájmenných tvarech (např. „u nich“, „k nichž“). Předpokládají, že když se „obou“ týká lidí nebo věcí, mělo by se chovat podobně jako zájmena.
Pozůstatek duálu
Čeština, stejně jako mnoho jiných indoevropských jazyků, v minulosti disponovala duálem neboli dvojným číslem, které se používalo pro označení dvou věcí. Dnes jsou jeho pozůstatky viditelné právě u číslovek „oba/obě“ a také u některých částí těla, které se vyskytují v páru (např. „oči“, „uši“, „ruce“, „nohy“ – všimněte si specifických koncovek v některých pádech, např. „rukama“, „nohama“). Právě nepravidelná deklinace „oba/obě“ je přímým dědictvím tohoto starého gramatického jevu.
A tak, ačkoliv je „obouch“ v hovorové řeči poměrně rozšířené, spisovná čeština uznává pouze variantu „obou“.
Michaela Šojdrová kdo to je?
Natom x na tom
Petr Korda životopis
Objednavatel x objednatel
Lumír Olšovský životopis
Nevině x nevinně
Lord Voldemort
O mně x mě
Janis Joplin životopis





