Jakým slovním druhem je slovo Všech?

Dobrý den,

rád vám podrobně vysvětlím slovní druh a použití slova „všech“.

Jaký slovní druh je slovo „všech“?

Slovo „všech“ je zájmeno, konkrétně se jedná o neurčité zájmeno (také někdy označováno jako obecné zájmeno). Je to tvar 2. pádu (genitivu) a 6. pádu (lokálu) množného čísla od základního tvaru „všechen“, „všechna“, „všechno“.

Zájmena nahrazují nebo odkazují na podstatná jména, případně je blíže určují. „Všech“ v tomto případě odkazuje na celou skupinu osob nebo věcí bez výjimky.

Rod a vzor

Jakožto tvar množného čísla, „všech“ nemá samo o sobě specifický rod, ale odkazuje na skupinu osob nebo věcí libovolného rodu. Základní tvary zájmena „všechen“ se skloňují podle rodu:

Mužský rod: všechen (např. všechen čas, všechen chléb)

Ženský rod: všechna (např. všechna voda, všechna radost)

Střední rod: všechno (např. všechno jídlo, všechno štěstí)

Zájmena nemají „vzor“ v tom smyslu jako podstatná jména (např. pán, žena) nebo přídavná jména (mladý, jarní). Skloňují se podle vlastních, specifických pravidel, která jsou však podobná skloňování přídavných jmen nebo jiných zájmen (např. „ten“).

Skloňování slova „všechen“ (včetně tvaru „všech“)

Níže uvádím kompletní skloňování zájmena „všechen“ pro všechny rody a čísla, kde je tvar „všech“ zvýrazněn.

Jednotné číslo

Mužský rod (životný i neživotný) / Střední rod:
- 1. pád: všechen / všechno
- 2. pád: všeho
- 3. pád: všemu
- 4. pád: všeho / všechen (životný/neživotný) / všechno
- 5. pád: všechen / všechno
- 6. pád: všem
- 7. pád: vším

Ženský rod:
- 1. pád: všechna
- 2. pád: vší
- 3. pád: vší
- 4. pád: všechnu
- 5. pád: všechna
- 6. pád: vší
- 7. pád: vší

Množné číslo (pro všechny rody)

1. pád: všichni (mužský životný), všechna (mužský neživotný, ženský, střední)

2. pád: všech

3. pád: všem

4. pád: všechny (mužský životný, ženský), všechna (mužský neživotný, střední)

5. pád: všichni, všechna

6. pád: všech

7. pád: všemi

Synonyma ke slovu „všech“

Přímých synonym pro tvar „všech“ je méně, jelikož se jedná o specifický pád. Můžeme však uvést synonyma pro základní význam „všechen“ nebo podobně znějící tvary:

veškerých (formálnější, často v úředním styku) – např. „potřebujeme souhlas veškerých zúčastněných stran“

celých (spíše se používá pro „celý“, nikoli „všechen“ v množném čísle ve významu totality)

každý (má mírně odlišný význam, zdůrazňuje jednotlivost v rámci celku, zatímco „všechen“ zdůrazňuje celek samotný)

Příklady použití slova „všech“ ve vzorových větách

Zde je několik příkladů, jak lze slovo „všech“ použít v různých kontextech:

„Bál se všech psů v okolí.“ (2. pád – genitiv množného čísla)

„Mluvil o všech událostech, které se staly.“ (6. pád – lokál množného čísla)

„Potřebujeme podporu od všech občanů.“ (2. pád – genitiv množného čísla)

„Sešli se zástupci všech zúčastněných zemí.“ (2. pád – genitiv množného čísla)

„Záleží mi na názoru všech mých přátel.“ (2. pád – genitiv množného čísla)

„Na všech kontinentech najdeme zajímavá místa.“ (6. pád – lokál množného čísla)

„Učil se ze všech dostupných zdrojů.“ (2. pád – genitiv množného čísla)

Význam slova „všech“ a jeho použití ve slovních spojeních

Slovo „všech“ vyjadřuje úplnost, totalitu nebo celek bez výjimky. Odkazuje na celou skupinu nebo množství, které je zmíněno nebo je z kontextu zřejmé. Je to protiklad k „některých“ nebo „žádných“.

Běžná slovní spojení:

„ze všech sil“ – s maximálním úsilím, velmi intenzivně. Příklad: „Snažil se ze všech sil dokončit projekt včas.“

„na všech stranách“ – všude kolem, v každém směru. Příklad: „Nepřítel byl na všech stranách.“

„především“ – v první řadě, hlavně (odvozeno od „před všemi“). Příklad: „Je důležité především chránit své zdraví.“

„pro všechny případy“ – pro jistotu, kdyby se něco stalo. Příklad: „Vzal si deštník pro všechny případy.“

„navzdory všem“ – i přes odpor nebo nesouhlas ostatních. Příklad: „Uspěl navzdory všem pochybnostem.“

Zajímavosti o slovu „všech“ (a „všechen“)

Původ slova „všechen“ sahá až do praslovanštiny (*vx). Je příbuzné s dalšími slovanskými jazyky a vyjadřuje stejný význam totality. V češtině je zajímavé rozlišení mezi jednotlivými tvary v množném čísle:

„všichni“ – používá se pro mužský rod životný (např. „všichni muži“, „všichni studenti“)

„všechny“ – používá se pro mužský rod neživotný a ženský rod (např. „všechny stoly“, „všechny ženy“)

„všechna“ – používá se pro střední rod a také pro mužský neživotný v 1. a 4. pádě (např. „všechna města“, „všechna auta“)

Tvar „všech“ je v 2. a 6. pádě množného čísla jednotný pro všechny rody, což usnadňuje jeho použití.

Často dochází k záměně mezi „všichni“ a „všechny“, což je typický jev, na který si je třeba dávat pozor. „Všichni“ je vždy o lidech nebo živých bytostech mužského rodu, zatímco „všechny“ je o věcech, zvířatech nebo ženách.