Jakým slovním druhem je slovo Oba?

V českém jazyce je slovo „oba“ zajímavým a specifickým příkladem slovního druhu, který má své vlastní zvláštnosti v mluvnici i použití. Pojďme se na něj podívat podrobněji.

Jaký slovní druh je slovo „oba“?

Slovo „oba“ patří mezi číslovky, konkrétně mezi číslovky hromadné (eventuálně se někdy označuje jako číslovka druhu „dvojí“ nebo „obojí“, ale „oba“ je specifické pro označení dvou bytostí nebo věcí). Číslovky hromadné vyjadřují počet souborů nebo dvojic. „Oba“ se používá pro označení dvou jedinců nebo předmětů mužského rodu (životného i neživotného) a středního rodu. Pro ženský rod se používá tvar „obě“.

Gramatické kategorie a skloňování

Slovo „oba“ se nesklání podle žádného běžného vzoru podstatných jmen ani přídavných jmen, ale má své vlastní specifické skloňování, které odráží zbytky starého dvojného čísla v češtině. Je důležité si uvědomit, že „oba“ se vždy pojí s podstatnými jmény v množném čísle.

Skloňování číslovky „oba“ (mužský rod životný i neživotný, střední rod):

1. pád (nominativ): oba (např. oba chlapci, oba stromy, oba města)

2. pád (genitiv): obou (např. bez obou chlapců, bez obou stromů, bez obou měst)

3. pád (dativ): oběma (např. oběma chlapcům, oběma stromům, oběma městům)

4. pád (akuzativ): oba (např. viděl jsem oba chlapce, viděl jsem oba stromy, viděl jsem obě města)

6. pád (lokál): obou (např. o obou chlapcích, o obou stromech, o obou městech)

7. pád (instrumentál): oběma (např. s oběma chlapci, s oběma stromy, s oběma městy)

Pro úplnost uvádíme i skloňování číslovky „obě“ (ženský rod):

1. pád (nominativ): obě (např. obě dívky)

2. pád (genitiv): obou (např. bez obou dívek)

3. pád (dativ): oběma (např. oběma dívkám)

4. pád (akuzativ): obě (např. viděl jsem obě dívky)

6. pád (lokál): obou (např. o obou dívkách)

7. pád (instrumentál): oběma (např. s oběma dívkami)

Synonyma a význam slova „oba“

Slovo „oba“ znamená „jak jeden, tak druhý“, tedy „dva dohromady“. Přímé jednoslovné synonymum v češtině, které by přesně vystihovalo význam „oba“, neexistuje. Můžeme se vyjádřit opisem, například „ti dva“ nebo „jak jeden, tak druhý“, ale „oba“ je nejúspornější a nejpřesnější způsob vyjádření této duality.

Příklady použití ve větách

Zde je několik příkladů, jak slovo „oba“ a jeho tvary používat ve vzorových větách:

„Oba bratři se vydali na dlouhou cestu.“ (1. pád)

„Mluvili jsme o obou možnostech, ale žádná se nám nelíbila.“ (2. pád)

„Dal jsem dárky oběma dětem k narozeninám.“ (3. pád)

„Viděl jsem oba filmy, ale ten první byl lepší.“ (4. pád)

„Na obou stranách řeky rostly staré vrby.“ (6. pád)

„S oběma rodiči se domluvila na podrobnostech výletu.“ (7. pád)

„Obě dívky se usmívaly.“ (1. pád, ženský rod)

„Chytil míč oběma rukama.“ (7. pád, ženský rod, zde „ruce“ jsou v ženském rodu)

Význam a zajímavosti

Slovo „oba“ zdůrazňuje, že se jedná o dvě konkrétní entity, které jsou zahrnuty v ději nebo stavu. Není to jen „dva“, což by mohlo znamenat „alespoň dva“ nebo „jakékoli dva“, ale „oba“ specificky odkazuje na dvě již zmíněné nebo z kontextu zřejmé věci či osoby.

Jednou ze zajímavostí je, že tvary „oběma“ a „obou“ jsou pozůstatky starého dvojného čísla (duálu) v češtině, které se v běžném jazyce již dávno nepoužívá. Toto dvojné číslo se kdysi používalo pro označení dvou věcí nebo osob. „Oba“ je tak jedním z mála slov, kde se tato historická mluvnická kategorie stále projevuje.

Někdy se pro zdůraznění používá spojení „oba dva“, které je sice mírně redundantní (protože „oba“ už samo o sobě znamená „dva“), ale v hovorové řeči se objevuje pro zesílení významu.