Jakým slovním druhem je slovo Všechno?

Dobrý den,

Slovo „všechno“ je v českém jazyce jedním z nejzákladnějších a nejčastěji používaných výrazů. Pojďme se podrobněji podívat na jeho gramatické vlastnosti, význam a použití.

Jaký slovní druh je slovo „všechno“?

Slovo „všechno“ patří mezi zájmena, konkrétně se jedná o neurčité zájmeno (indefinite pronoun). V tomto konkrétním tvaru funguje jako zájmeno podstatné (substantivní), zastupující podstatné jméno středního rodu v jednotném čísle, které označuje souhrn věcí nebo jevů.

Rod a skloňování

Tvar „všechno“ je v 1. a 4. pádu středního rodu (neuter gender) a jednotného čísla (singular). Skloňuje se podle vzoru „mladý“ pro zájmena a přídavná jména, avšak s pronominálními koncovkami. Zde je přehled skloňování pro tvar „všechno“:

1. pád (kdo, co): všechno (např. „Všechno se podařilo.“)

2. pád (bez koho, čeho): všeho (např. „Zbavili jsme se všeho strachu.“)

3. pád (ke komu, čemu): všemu (např. „Věnoval se všemu naplno.“)

4. pád (vidím koho, co): všechno (např. „Viděl jsem všechno.“)

5. pád (oslovujeme): (nepoužívá se pro tento typ zájmena)

6. pád (o kom, o čem): (o) všem (např. „Mluvili jsme o všem možném.“)

7. pád (s kým, čím): (se) vším (např. „Přišel se vším všudy.“)

Je důležité zmínit, že zájmeno „všechen“ má i další tvary, které se liší rodem a číslem:

Mužský rod: všechen (jednotné číslo), všichni (množné číslo – životné), všechny (množné číslo – neživotné)

Ženský rod: všechna (jednotné číslo), všechny (množné číslo)

Střední rod: všechno (jednotné číslo), všechna (množné číslo)

Synonyma ke slovu „všechno“

Ačkoliv „všechno“ často nemá přímé jednoslovné synonyma, která by dokonale zachytila jeho komplexní význam, můžeme uvést některá slova a spojení, která se mu v kontextu blíží:

Vše (často se používá ve formálnějším nebo knižním stylu, např. „Vše dobré přeji.“)

Úplně všechno (pro zdůraznění totality)

Celé (přídavné jméno, které může v některých spojeních nahradit, např. „celé to“ namísto „všechno to“)

Cokoli / Cokoliv (pokud se zaměřujeme na libovolnost a úplnost, např. „udělá cokoli“ znamená „udělá všechno“)

Příklady použití slova „všechno“ ve větách

Zde je několik vzorových vět, které ilustrují různé způsoby použití slova „všechno“:

„Všechno dopadlo dobře, jak jsme si přáli.“

„Potřebuji k tomu všemu klid a soustředění.“

„Mluvili jsme o všem, co se stalo na dovolené.“

„Už jsem mu řekl všechno, co jsem věděl.“

„Procházel se parkem a prohlížel si všechno kolem sebe.“

„Se vším tím úsilím, které jsme vynaložili, jsme museli uspět.“

„Všechno nebo nic – jiná možnost není.“

Význam slova a jeho spojení

Slovo „všechno“ vyjadřuje úplnost, celek, souhrn bez jakékoli výjimky. Označuje celou množinu věcí, jevů, událostí nebo okolností. Je to výraz pro totalitu.

Často se objevuje v ustálených slovních spojeních, která zdůrazňují jeho význam:

„Mít všechno pod kontrolou“ – znamenat, že člověk má úplnou moc a přehled nad situací.

„Všechno nejlepší!“ – běžné přání k narozeninám nebo svátku, vyjadřující přání všeho dobrého.

„Všechno se vším souvisí“ – naznačuje, že žádný jev není izolovaný, ale je součástí většího systému.

„Všechno je relativní“ – filozofické tvrzení o povaze pravdy a reality.

Zajímavosti o slově „všechno“

Etymologicky pochází slovo „všechen“ (a tedy i „všechno“) z praslovanského *vš, které znamenalo „celý, veškerý“. Jeho vývoj je spojen s ukazovacími a neurčitými zájmeny. Je to jedno z nejfrekventovanějších slov v češtině, protože umožňuje stručně vyjádřit totalitu a zobecnění. Jeho absence by výrazně zkomplikovala komunikaci.

Zajímavostí je i to, jak se v různých kontextech přesouvá mezi zájmenem a příslovcem. Například ve spojení „všechno jedno“ (meaning its all the same) se blíží příslovečnému použití.